Diplomové a bakalářské práce

Oddělení zpracování obrazové informace ÚTIA AV ČR vede bakalářská a diplomové práce studentů MFF UKa FJFI ČVUT. Pokud vás některá z prací zaujala, napište e-mail přímo zadavateli práce nebo na adresu zitova@utia.cas.cz. Pokud máte vlastní nápad, na kterém byste chtěli v rámci bakalářské nebo diplomové práce pracovat, rovněž se na nás můžete obrátit, určitě se nějak domluvíme.

Vypsaná témata:

Tomáš Suk: Segmentace složených listů.
    Při rozpoznávání listů zůstává otevřený problém zpracování složených listů. Diplomant by měl rozpoznat, zda na obrázku je jednoduchý, dlanitě složený (viz obrázek) nebo zpeřeně složený list, a pokud je složený, vysegmentovat z něj jednotlivé lístky. Zvláštní úloha je segmentace listu na čepel a řapík.


  • Lubomír Soukup: Bayesovský přístup k registraci digitálních obrazů


  • Adam Novozámský: Automatické vyhodnocování přítomnosti Varroa destructor v mobilních zařízení
      Úkolem je analýza fotografií včelí měli na podložkách v úlu a automatická detekce Varroa destructor (Kleštíka včelího). Tento parazit likviduje včelstva po celém světě a tento nástroj by měl být pomocí při kontrole včelstva, kterou včelař provádí několikrát ročně. Výstupem bude program pro mobilní zařízení.


  • Lubomír Soukup: Neurčitost Fourierovy transformace
      Studium působení principu neurčitosti při zpracování obrazu v amplitudové a frekvenční oblasti. Kvantifikace ztráty informace při aplikaci Fourierovy transformace na různé typy obrazů. Vymezení různých tříd obrazů z hlediska použitelnosti Fourierovy transformace.


  • Stanislav Saic, : Zápis neviditelných watermarků do fotografie během snímaní digitálními kamerami, které lze ovládat tabletem se systémem Android
      Pro zjišťování zda nedošlo k úpravě digitálních snímků se často používá záznam neviditelných watermarků do záznamu. Cílem práce je vytvořit program v systému Android, který umožní zápis watermarku přímo během snímaní.


  • Stanislav Saic, Babak Mahdian: Detekce manuálně rozmazaných hran
      Při softwarové manipulaci s digitálnífotografií pomocí copy-paste techniky se často dodatečně rozmazávají hrany, aby vizuální vjem nebyl narušen. Cílem je vyvinout metodu, která bude detekovat manuálně rozmazané hrany.


  • Stanislav Saic, Babak Mahdian: Detekce nekonzistentnosti v CFA
      Většina digitálních fotoaparátů a kamer používá jeden senzor s polem barevných filtrů (Color Filter Array) a RGB snímek získává interpolací. Tato interpolace se projevuje specifickou korelací, která je však často narušena při softwarové manipulaci. Cílem je kvantifikovat korelaci způsobenou CFA interpolací a hledat její přítomnost v různých částech snímku.


  • Stanislav Saic, Babak Mahdian: Detekce nekonzistentnosti v osvětlení
      Při fotomontáží je velkým problémem správně upravit světelné vlastnosti jednotlivých snímků. Nekonzistentnost v osvětlení může být tak vhodným indikátorem softwarové manipulace s fotografií. Cílem je zjistit jak lze určit směr bodového světelného zdroje pouze z jednoho obrázku.


  • Stanislav Saic, Babak Mahdian: Detekce MPEG rekomprese
      MPEG je hojně využívaný kompresní formát videa. Je-li MPEG video modifikováno a následně opět uloženo jako MPEG, dochází ke dvojí kompresi, při které se mohou vytvořit prostorové a časové artefakty. Cílem je analyzovat jak tyto artefakty mohou být kvantifikovány a použity k určení zda bylo s videem dodatečně manipulováno.


  • Michal Šorel: Rozpoznávání rostlin podle květů/listů/kůry pomocí technik hlubokého učení
      Pokrok v metodách strojového učení učiněný v posledních několika letech umožňuje konstrukci rozpoznávacích algoritmů, dosahující před několika lety jen těžko představitelné přesnosti a spolehlivosti. Cílem této práce je navrhnout a implementovat algoritmus, který by nevyžadoval segmentaci a fungoval i za přítomnosti netriviálního pozadí. Konečným cílem (přesahujícím rozsahem toto zadání) je mobilní aplikace analogická např. systému Leafsnap. Je možné zadat jako ročníkový projekt, bakalářskou nebo diplomovou práci. Preferováni jsou studenti s motivací dotáhnout práci do skutečně fungující aplikace.


  • Michal Šorel: Rozpoznávání matematických vzorců s využitím technik hlubokého učení
      Cílem je testování algoritmů vhodných jako součást aplikace pro tablety apod., kde by se poznámky obsahující mimo textu i matematické vzorce automaticky převáděli do tištěné podoby (např. přes tex nebo mathML). Viz např. aplikace "Math Input Panel" ("Panel pro matematický zápis"), která je součástí Windows 7 a pozdějších nebo MoboMath. Stejně jako u předešlého zadání je možné zadat jako ročníkový projekt, bakalářskou i diplomovou práci.


  • Jan Blažek: Mozaika
      Populární mozaiky tvořené z fotek se za minulý rok objevily v leckteré reklamě. Cílem práce je software generující ze zadané množiny (nebo i bez ní - automatické stažení z internetu) zmenšených fotografií cílový zadaný obrázek. Cílem je "chytrá" mozaika respektující nejen barvu (viz reklamní plakáty), ale též hrany zadaného obrázku.


  • Jan Blažek: Generovnání 3D terénu z 2D skenu vrstevnic
      Potřebujete do své 3D střílečky načíst sousedovic zahradu, nebo kopeček za městem. Ideální způsob jak to udělat je naskenovat či stáhnout mapu sousedova pozemku a 3D mapu z něj vytvořit. Jedná se o rozsáhlejší práci, kterou je třeba se zadavatelem dospecifikovat (vstupní data, cíle).


  • Barbara Zitová: Vizuální logopedická pomůcka
      Návrh metody pro detekci pohybu jazyka ze záznamu běžné web kamery pro vyhodnocování logopedických cvičení s jazykem. Možnosti zadávání pohybových elementů a vyhodnocování kvality provedení jednotlivých cviků. Cílem je umožnit propojení detekovaného pohybu s ovládáním objektu na obrazovce. Logopedická cvičení by pak mohla probíhat formou hry na PC, kdy se pohybem jazyka bude ovládat objekt na obrazovce.


  • Barbara Zitová, Adam Novozámský: Videokymografie
      Návrh metod pro zpracování a analýzu videokymografických dat, pořízených během vyšetřování hlasivek. Práce bude vycházet z aktuálního stavu tématu. VKG snímky se zabývá oddělení ZOI v rámci dlouhodobé spolupráce s laryngology a odborníky na tvorbu hlasu.


  • Barbara Zitová: Detekce změn
      Práce se bude zabývat problematikou detekcí změn objektů ve scéně. Bude vycházet z metod geometrického sesazování snímků, následné detekce změn a jejich interpretace.


  • Jan Schier: Hodnocení snímků mitochondriálních sítí
      Mitochondrie je organela (útvar uvnitř buňky), produkující tzv. adenosintrifosfát (ATP), využívaný jako "palivo" pro řadu reakcí v buňce. Poruchy funkce mitochondrií způsobují řadu velmi závažných onemocnění, jako jsou degenerativní onemocnění mozku a neurologické poruchy obecně, onemocnění srdeční svaloviny, kosterních svalů, poruchy ledvin, atd.

      Práce bude zaměřena do oblasti automatizovaného hodnocení mikroskopických snímků tzv. mitochondriálních sítí. V těchto snímcích lze hodnotit více různých parametrů: míru uspořádanosti a délku vláken v síti, dominantní směry vláken, výskyt tzv. mega-mitochondrií, míru větvení v síti, atd.



  • Jindřich Soukup: Automatické zpracování mikroskopických časosběrných snímků
      Při analýze časosběrných snímků kolonií buněk se v současnosti používá manuální označování pomocí lidského operátora. Automatizace tohoto procesu může ušetřit biologům velké množství času a práce. Důležitá je zejména segmentace buněk a jejich sledování (trackování).


  • Jiří Boldyš: Optimalizace radiační zátěže u vyšetření pozitronovou emisní tomografií (PET)
      Téma lze přizpůsobit na míru podle přání studenta a potřeb domovské katedry.
      Ve spolupráci s PET centrem nemocnice Na Homolce simulujeme PET zobrazování pro pacienty s různými tělesnými parametry. Snahou je optimalizovat radiační zátěž při PET vyšetření. Důsledkem bude podle dosavadních výsledků a zkušeností snížení radiační zátěže u dětí. Konečným cílem (ale ne u diplomové práce) je změna pravidel dávkování radiofarmak u PET vyšetření. S prací lze u šikovného studenta pokračovat i v rámci doktorského studia.
      Diplomovou práci lze po další diskuzi a s přihlédnutím k nárokům domovské katedry zaměřit na některé z následujících témat, nebo na část z některého tématu:
      1. analýza databáze CT / MRI obrazů a konstrukce modelu těla pacienta
      2. simulace PET zobrazování v simulačním balíku GATE
      3. rekonstrukce simulovaných dat pomocí software na tomografickou rekonstrukci obrazu STIR
      Těším se na spolupráci!


  • Filip Šroubek: Limity ve zvyšování rozlišení u běžných digitálních fotoaparátů
      Softwarově zvyšovat rozlišení (tzv. superresolution) fotografií je lákavá možnost avšak naráží na limity optiky fotoaparátů. Za jakých podmínek při fotografování lze o zvýšení rozlišení ještě reálně uvažovat?